KDO  SI  HRAJE,  NEZLOBÍ ! To platí hlavně pro děti, ale pro nás, zralé lidičky se dá říct, že KDO  SI  HRAJE,  TEN  SE  NENUDÍ !

A to je pro každého zralého člověka moc důležité. Protože pak vůbec nemá čas na blbosti, jako jsou myšlenky na smrt a že už nemá cenu žít. U nás doma, co si pamatuji, se odjakživa hrálo. Nejdříve Člověče nezlob se!, následoval Černý Petr, pak to byly žolíky, kanasta, až mně rodiče naučili i mariáš. A když už jsem byla velká, tak to byly hlavně šachy a pasiáns.

Když už jsem měla vlastní rodinu a některý z mých rodičů k nám přijel se podívat na vnoučata, hlavně ale moje matka, jakmile jsme měli chvilku, už se mastil mariáš. Jenže čas plynul jako voda, manžel odešel do věčných lovišť, děti se rozutekly do světa a najednou jsem zůstala sama. Jako když mi někdo chce pomáhat, objevila se v té době za oknem blízké restaurace velká cedule: NAUČÍME  VÁS  HRÁT  BRIDŽ  –  VÍTÁME  NOVÁČKY !

Jak se říká – to byla přesně ta správná voda na můj mlýn, protože jsem teď neměla vůbec s kým hrát. Rodiče už byli také dávno po smrti a najednou jsem vlastně byla jako kůl v plotě. Okamžitě jsem se přihlásila do kurzu a dvakrát týdně jsem se vždy večer seznamovala s trefem, kárem, srdcem a pikem. Přestože jsem tam vůbec nikoho neznala, za krátko mezi námi všemi vznikl moc pěkný a přátelský vztah.

Bridž se hraje ve dvojících a vždy dva páry proti sobě. Každý hráč dostane třináct žolíkových karet, spočítá si body a podle toho se celá hra vyvíjí. Licituje se podobně jako v mariáši a ten hráč, který ohlásí nejvyšší závazek, ten se stává  HLAVNÍM  HRÁČEM. Jeho sousedé jsou  OBRÁNCI  a jeho partner je  TICHÝM  HRÁČEM. Tichým z toho důvodu, protože své karty vyloží na začátku partie na stůl, přitom nesmí ani pípnout, na to jsou přísná pravidla, a hlavní hráč hraje i s jeho kartami.

Mne tato hra zcela zaujala. V práci jsem jako ekonomka měla co dělat s milióny a tady stačilo, když jsem se dokázala soustředit jen na mých třináct karet, což bylo pro mé mozkové závity přímo blahodárné. Později jsme začali všichni hrát i turnaje, takže se stávalo, že jsem byla třeba i čtyřikrát za týden na bridži.

Ty turnaje se hrají tak, že karty se nejdříve zamíchají a rozdají jednou pro vždy pro celý turnaj a jejich složení se zapíše na zadní stranu zápisového lístku. Každý balíček padesáti dvou karet má tedy svůj zápisový lístek a krabici se čtyřmi přihrádkami, označenými podle světových stran. Krabice i lístek mají stejné číslo. Tomuhle způsobu hry se říká soutěžní bridž a hraje se o body. Každé dvojici je přiděleno startovní číslo a po odehrání dvou až čtyř partií hráči usednou zase k jinému očíslovanému stolu. Každá hra se uvede do zápisového lístku, to znamená, číslo krabice, čísla hráčů, k jakému závazku se hlavní hráč zavázal a jak jej splnil. Bridž má půvab hlavně v tom, že i když nemáte příliš mnoho bodů, můžete celou partii vyhrát. Na konci turnaje se všechny zápisové lístky ohodnotí a vítězům se přidělí soutěžní body.

Hned na začátku mého bridžového klání, když jsme s partnerkou chodily od jednoho stolu ke druhému, setkaly jsme se také s takovou sympatickou dvojicí už dosti starších mužů. „Á, tady vidím nové tváře,“ přivítal nás jeden z nich. My jsme se jen tak nesměle culily, když ten dotyčný pokračoval. „To je dobře, že jste se daly na bridž, alespoň nebudete mít smutné stáří“, řekl laskavě a přitom se na nás krásně usmál.

Moji milí, mohu vám říct, že ze mne za velmi krátkou dobu opadly všechny trudy a snad do své smrti na tenhle výrok nezapomenu. Jakmile jsem totiž dostala karty do ruky, zapomněla jsem na celý svět, na všechny těžkosti, které mě předtím pronásledovaly a věnovala se jenom hře.

Takže se nestyďte samy někam jít a dejte se také na bridž. Výborně vás ho naučí skvělá Evička Fořtová, kterou znám od jejích bridžových začátků a ze které se stala vynikající lektorka. Aby také ne, když se se svým manželem zúčastňují i mezinárodních turnajů a jezdí za bridžem po celé Evropě. Dokonce je i českou bridžovou reprezentantkou. Její webové stránky jsou www.fort.cz/bridge, mobilní telefon 603 596 748 a pevná linka 222 505 388. Navíc je Evička také pohotovou organizátorkou týdenních bridžových pobytu na našich horách a není nic lepšího, než přes den se věnovat aktivnímu pohybu pomocí holí NORDIC WALKING  a večer usednout k bridži. Obojí je dobré jak pro tělo, tak i pro duši. Takže, kdo jste se stali čerstvými seniory, zde je návod na VESELÉ STÁŘÍ.

Končím s přáním hodně hezkých bridžových prožitků. Srdečně zdraví BABKA ŤAPKA /Anna Johana Nyklová