Tak nám to děťátko povyrostlo,
Je mu kolem mesíce.
Krásně papá, spinká, kaká. Když se  přiblížíme na vhodnou vzdálenost, zachytí na chvíli náš pohled a to  hlavně ve střední poloze hlavy, to znamená obličejem k nám,“Ale on /ona / je tak zvědavý, že se stále na nás  z postýlky dívá.

„ Když to přetlumočím, tak se dívá stále na jednu stranu. Zkuste dítě otočit v postýlce hlavou na druhou stranu a pokud uvidíte, že se také na vás dívá, znamená to ,že  zvládá polohu hlavy na obou stranách. Dost často se stává že právě v tomto období začíná upřednostňování polohy na jedné straně, které později může být diagnostikováno jako „ predilekční držení hlavy“ nebo „torticolis „

V tomto okamžiku se asi zeptáte proč? Někdy se na to odpovědět dá. Někdy ne.
Zkuste se zamyslet nad tím, jak vypadala hlavy po narození-jestli tam nebyl třeba velký otok na jedné straně (otok na hlavě „porodní nádor „ má každý  kdo se narodí přirozenou cestou hlavou napřed.. Někdo menší, někdo ale větší).

Nebo malá porodní komplikace- krvácení pod okostici „ kefalhematom, nebo
zlomený klíček. To by mohly být důvody „od hlavy„.

V předchozím textu jsem zdůrazňovala, že člověk je celek. Proto se musíme podívat také dolů, na pánev a kyčle.Pokud se nožičky v kyčlích nerozvírají stejně, vytváří se nerovnoměrné postavení pánve- pánev je mírně šikmo a tím se mění i postavení páteře , které může ovlivnit i polohu hlavy.

V tomto časovém období to nemusí být tak zjevně patrné. Bohužel mám dlouhodobé zkušenosti z pediatrické praxe, že takovéto první známky není radno přehlížet. A co máte dělat ? cvičit.

Pokud se ptáte co mohu nabídnout cvik číslo 4- 9 z publikace Našemu sluníčku
zmiňované v předchozích textech.

Cvičení prospěje každému dítěti a hlavně předejde případným nesrovnalostem.