Bolesti zad mohou mít vazbu na zvýšený stres v našem životě. Vlivem stresu se stahují svaly a jejich výsledkem může být právě bolest zad. V této souvislosti jsme pro Vás připravili stručnou informaci o relaxačních technikách, které navozují změny právě opačné, nežli stres a jsou tedy jeho  přirozeným protipólem.

Dostaneme – li se do stresu, naše tělo reaguje tím, že připravuje organismus k boji nebo úniku. Emoce úzkosti a strachu umožňují, aby se tato reakce dostavila rychleji. Smyslem těchto emocí pak je chránit organismus před nebezpečím. Stresová reakce našeho organismu může být navozena jak reálným nebezpečím, tak ohrožením, které si vytváříme ve svých představách, tedy ve své mysli. Lidé trpící úzkostí mají kvůli častým obavám a starostem stále napjaté svaly, připravené k akci. Principem zdravého života je střídání stavu napětí a uvolnění. Přetrvávající obavy a strachy blokují uvolnění. Následkem pak často bývají bolesti svalů, zad, hlavy a další potíže. Dlouhodobé napětí svalů navíc spotřebovává velké množství energie a člověk začne cítit vyčerpání a únavu. Trpíte – li podobnými potížemi lze doporučit nácvik relaxačních technik.

Co to jsou relaxační techniky a na jakém principu fungují? Relaxační techniky jsou postupy jejichž smyslem je navodit pocit lepší psychické pohody prostřednictvím uvolnění.. V důsledku stresující situace či situace, kterou vyhodnotíme jako stresující se rozbíhá celá řada tělesných změn. Jsme –li ve stresu stoupá svalové napětí, zrychluje se dech i tep, zvyšuje se krevní tlak, zvyšuje se látková výměna, dochází ke změnám ve vyplavování některých hormonů hypofýzy, nadledvin, štítné žlázy, zvyšuje se elektrická kožní vodivost a frekvence vln EEG. V souvislosti s bolestmi zad nás bude zajímat zejména zvýšené svalové napětí, které slouží přípravě k boji nebo úniku. Relaxační postupy  navozují změny právě opačné než stresová reakce.

Naše tělo a duše jsou vzájemně úzce propojeny. Relaxační odpověď našeho organismu je integrovaná. Podaří – li se nám cíleně uvolnit kosterní svaly, ovlivňujeme tak i celou řadu dalších tělesných funkcí ( žlázy s vnitřní sekrecí či metabolismus ), které bychom jinak vůlí regulovat nedokázali. Tím, že ovlivníme svalové napětí, změníme způsob dýchání, či ovlivníme to nač myslíme, navozujeme stav zklidnění a pohody. Většina relaxačních technik tedy pracuje s postupným uvolňováním jednotlivých svalových skupin, koncentrací na klidné dýchání a s pozitivním programováním mysli. K navození stavu uvolnění a pohody lze užít příjemné vizuální představy,  relaxační hudbu či zklidňující přírodní zvuky. Některé relaxační techniky využívají prvků autosugesce. Pozitivní ovlivnění sebe sama žádoucím směrem je v relaxovaném stavu zvýšeně účinné. Relaxační techniky lze užít i jako předspánkovou přípravu. V situacích extrémní zátěže nám mohou poskytnout „ kondenzovaný odpočinek“,  jejich účinek na organismus nahradí i několik hodin spánku. Relaxační techniky pomáhají zvládat mírné a střední úzkosti a deprese. Zvyšují náš pocit vlády a kontroly nad svým životem. V situaci akutního stresu pomohou již tím, že si představíme, že po ukončení zátěže jsme schopni rychle a efektivně ukončit prožitek duševního napětí.
Relaxace je dovednost, které se dá naučit.  Abychom se zdokonalili ve schopnosti navodit uvolnění musíme však cvičit pravidelně. V příštím díle  o  relaxačních technikách přestavíme některé nejčastěji užívané relaxační postupy.

Zpracovala PhDr. Erika Gerlová Ph.D., Ambulance klinické psychologie, Hviezdoslavova 519, 3.p., Tel.:773533777

Použitá literatura:
Nešpor, K.: Uvolněně a s přehledem, relaxace a meditace pro moderního člověka. Grada, 1998
Praško, J.: Jak se zbavit napětí, stresu a úzkosti. Grada, 2003