Šťastné bezproblémové dětství je klišé, které má v představě většina z nás, a to i přesto, že jsme si každý dětstvím prošel. Nikdy asi není člověk vystaven tolika vlivům jako ve školním věku. První polovina tohoto období se odehrává ještě v době, kdy dítě neprošlo pubertou, aby získalo vlastní nadhled a v té druhé polovině probíhá velmi důležitý proces vývoje zvaný puberta. Zastavíme se nyní v předpubertálním období a pro zjednodušení u dítěte, které je milováno. Každé dítě jedinečně prožívá svůj vývoj tělesný i duševní, a proto by i ke každému dítěti měl být individuální přístup, a to v rodině i ve škole.

Individuální přístup je velmi obtížný, protože snadno může vyvolat podezření z nespravedlnosti. Je-li ale přistupováno ke každému dítěti s pochopením a současně udržována pravidla platící pro všechny, dětem individuální přístup velmi pomůže. Toto moje zamyšlení tedy vyvolala moje dnešní pacientka. Milá hezká holčička s příjemnou maminkou, která nemá problémy ani ve škole ani doma. A přeci přišla nemocná, bolelo jí pravé rameno, bolest vyzařovala do celé ruky. Před dvěma lety měla naražené pravé rameno, údajně nalomení horního konce pažní kosti bez posunu úlomků.

Při vyšetření jsem zjistila, že malá pacientka je natočena v hrudní páteři doprava, měla zkrácený pravý prsní sval a přetížené svaly nad pravou lopatkou a zablokované pravé předloktí. Pohybově byla velmi šikovná, ale měla nadváhu a její maminka také. Po té, co jsem uvolnila zablokované klouby, se pacientce ulevilo. Ale tato léčba by jí pomohla jen nakrátko, a tak jsem se vyptávala dál. Děvče u počítače nevysedávalo, ale velmi ráda malovala a psala si prý deníčky, prý u této činnosti stráví hodně času. Obojí činnost je chvályhodná, ale způsob jak při této činnosti sedí jí škodil. Takže jsem vysvětlila jak tyto činnosti dělat ergonomicky.

Vysvětlení je jedna věc, ale mnohem těžší je zbavit se zlozvyků. A tak jsem maminku požádala, že když bude vidět svou dcerku zkroucenou při malování u stolu, tak přeruší špatně vykonávanou činnost dcery činností jinou, například protažením, zacvičením, projitím se a pak s důrazem na správný sed a položení rukou může dítě pokračovat v původní činnosti. Stejně by měli přistupovat i ve škole k dítěti, které špatně sedí. Vyučující by neměl dítěti vyčinit jak nemožně sedí, ale přerušit jeho činnost jinou a znovu začít s výkladem jak a proč to vykonávat lépe. Ale nelze chybnou polohu při psaní řešit jen u jednoho dítěte z celé třídy. Dítě nesmí mít pocit, že je trestáno. Je třeba i opakovaně přerušit práci jinou činností a opakovaně vysvětlovat principy ergonomie.

Ale vraťme se k moji dnešní pacientce. Proč utíká k malování a k deníčkům. Maminka prozradila, že před úrazem byla velmi čilá, dovádivá, pak se nepřirozeně zklidnila, má strach, že se jí něco stane. K úrazu před dvěmi lety došlo při hře s tatínkem. Tedy z největšího veselí největší pláč. Domnívám se, že to ale není důvod jediný, dívka je již starší než byla před dvěmi lety a více napodobuje pohybově klidné dospělé. A tak jsem její maminku požádala, aby si s dcerkou co nejvíce hráli, například míčové hry, nejlépe celá rodina. A taky jsem požádala maminku, aby jí naučila hry šikovnosti, například školku s míčem, skákání přes gumu a další.

Léčba je tedy docela jednoduchá, ale s komplexním přístupem k pacientce. A věřím, že když se v léčbě zapojí celá rodina, že dítě bude brzy zdravé. Mnohem zdravější než když si bude zvykat na léky a pravidelné masáže.