Břišní tanec pro zrakově postižené Tisk
Sport
Napsal uživatel Šárka Černá - Sharka   
Úterý, 10 Listopad 2009 10:27

Před třemi lety mě mé dvě sestry, které obě pracují v sociální sféře, dovedly k myšlence, využít to co umím a předat tanec těm, které si nemohou z jakéhokoliv důvodu dovolit chodit na běžnou hodinu. Ze všech nápadů jsem se rozhodla oslovit Tyflocentrum Praha - centrum pro zrakově postižené a nabídnout jim bezplatně výuku břišního tance.

Břišní tanec pro zrakově postiženéPo dva roky jsem ve svém volném čase docházela 1x za 14 dní do prostor Tyflocentra a učila tančit Hanku, Jarku, Jiřinu, Irču, Šárku, Gábinu, Janu, Žanetu... Některé z nich jsou nevidomé, některé slabozraké. Hanka kdysi navštěvovala klasické hodiny břišního tance, ale pro postupnou ztrátu zraku se začínala na běžných hodinách cítit "navíc". Nestíhala "okoukávat" změny prvků a krokové variace byly bez dobrého zraku náročné. Proto jsem hodiny v Tyflocentru vedla hlavně na místě. V tom je břišní tanec úžasný. Jedná se o tanec svalů a ne kroků. Pro vystupující tanečnici je samozřejmě důležité umět pohybovat se v prostoru, ale pro zrakově postižené je to náročné. Proto jsme si vystačily s prvky na místě nebo jsme se v kruhu držely za ruce a šly kříženým krokem do strany.

Za ty dva roky jsem u holek zaznamenala úžasné pokroky. Výuka probíhala o dost pomaleji než na klasických hodinách, ale já dnes vím, že holky mají dobré izolace, prvky provádějí kvalitně a tím je břišní tanec pro jejich těla přínosem. Hodiny v Tyflocentru dnes již nepokračují. Některé z tanečnic si našly práci, já svou práci změnila a je pro mě náročné dostávat se pravidelně do centra Prahy v odpoledních hodinách a v Tyflocentru se začalo vyučovat Flamenco. Proto nadšené tanečnice mají dnes možnost poznávat tajemství dalšího tance.

Pro mě byly hodiny nesmírně obohacující. Naučila jsem se prvky lépe vysvětlovat, lépe vnímat vlastní tělo, když jsem popisovala, jak a čím hýbám. Už to nešlo tak jednoduše, jako na klasické hodině před zrcadlem. Naučila jsem se být trpělivá, ochotná, klidná, radovat se z maličkých pokroků ostatních. Holky byly vždy sdílné a pomáhaly mi prvky popisovat. Pomáhaly si navzájem přijít na to, jak prvek provést. Přiblížily mi život nevidomých a já jsem za to obohacení nesmírně ráda. Pevně věřím, že i pro ně byly hodiny naplňující, poznaly více samy sebe a zpříjemnily si tak život. Já to tak rozhodně měla!!!