Zdravá záda na zahradě v dubnu Tisk
Ergonomie
Napsal uživatel Michaela Čermáková   
Neděle, 29 Březen 2009 20:14

Ovšem duben, to už je jiná káva! Je to jeden ze tří mých nejoblíbenějších měsíců a na zahrádce se dějí věci … Jednoho dne ráno vyjdeme před dům a je jaro. Tenhle každoroční zázrak bych nevyměnila ani za balík akcií Čezu, protože vlahost dubnového povětří, měkkost rašícího trávníku a nadšený zpěv ptačího sboru je nad všechny peníze světa. Od teď už nemusíme rostlinky prosit, ony do toho šlápnou a vyrůstají i tam, kde bychom je nikdy nečekali. Nadarmo se neříká, že v březnu tráva neporoste, i kdybys jí kleštěmi tahal a v dubnu jí nezastavíš, i kdybys jí kladivem zatloukal. 

Jenže kromě trávy a kytiček ušlechtilých a námi chtěných, se nám na zahradě usadil i plevel. Co je to vlastně plevel? Všechny neplánovaně rostoucí rostliny, které ubírají těm plánovaným místo, vodu a živiny, tedy třeba i růže v řádku brambor… Většina „plevelů“ jsou ale léčivky nebo rostliny pro přírodu potřebné, jen musíme vědět, co s nimi.
Víte že voda, ve které byla 14 dní naložena kokoška – pastuší tobolka vyrovnává v půdě poměr živin? Nebo že stejná „jícha“ z kopřiv se dá použít jako insekticid proti mšicím? Ale málo platné, takový pýr, svlačec nebo jiný vytrvalý plevel nás dokáže pořádně otrávit.

V boji s plevelem nám pomáhá hned několik věcí.
1. To, jestli měsíc dorůstá nebo ubývá je stejně důležité pro zahradníka, jako pro kadeřníka, protože, věřte nebo ne, záhonek vypletý v době, kdy měsíc „couvá“, vydrží déle čistý než když plejeme před úplňkem. Také účes je déle pěkný, když se necháme ostříhat po úplňku a pro manikúru nebo pedikúru platí totéž. Naopak rány se lépe hojí tehdy, když měsíc dorůstá, takže hádejte, kdy půjdeme na předem plánovanou operaci?
2. Správně připravený, tedy zkultivovaný a odplevelený záhon, který navíc opatříme netkanou textilií nebo drcenou kůrou, je pro většinu plevelů k bydlení nevhodný a proto se odejdou rozmnožovat jinam. Třeba k sousedům.
3. Rozumně použitý herbicid, tedy přípravek určený k hubení hlavně vytrvalých plevelů, je také dobrý.
4. Když už musíme zasáhnout ručně, děláme to v době, kdy je plevel ještě malý. Stačí jej podškrábnout motyčkou nebo plecím očkem a nechat ho na záhonu. Nejen že zaschne, ale ještě vrátí do půdy většinu živin, které si z ní vzal.
5. No a když už opravdu musíme zasednout k záhonu a se sebezapřením se pustit do té nejméně atraktivní zahradní činnosti, tedy ručně vytrhávat plevel, vezmeme si na ruce rukavice a sedneme si na nízkou stoličku tak, že chodidla máme na zemi celou plochou, kolena dáme od sebe a záda necháme pěkně rovná. Ti odvážnější mohou vyzkoušet tzv. zahradnický sed, což je v podstatě to samé, ale bez stoličky. Jo a lepší je tuto práci vykonávat před jídlem…