Zdravá záda na zahradě v říjnu Tisk
Ergonomie
Napsal uživatel Michaela Čermáková   
Pátek, 02 Říjen 2009 20:02

Chladná rána, jasné dny a časné večery – to je říjen, král podzimu. V té době miluji procházky v přírodě – není moc horko a ještě stále rostou houby, malované listí vytváří pod nohama barevný koberec a ve vzduchu je cítit blížící se zima.   Většina úrody je už sklizena, jen pórek a růžičková kapusta drží stráž nad prázdnými záhonky. Je třeba rozvézt kompost a do záhonů, které  příští rok plánujeme na plodovou zeleninu, musíme zarýt hnůj.

Copak? Jaképak – fůj ? Jestli chceme mít příští rok rajčátka, okurky a cukety jako z katalogů, musíme jim pořádně „ustlat“. Ideální je koňská mrva, ale v nejhorším případě se musíme spokojit i s králičím nebo slepičím „nadělením“. Kamarádka z Tróje si nemůže vynachválit sloní …..

Připravíme si ho v kolečku vedle záhonku a pod slibem úžasné rajské omáčky zlákáme ke spolupráci rodinného příslušníka. Nebude na ní muset čekat celý rok, protože mu jí za odměnu uvaříme z protlaku už večer.

Rýčem se širokým listem (a správně dlouhou násadou) vyrýváme přes celou šířku záhonu rigol, který je hluboký asi 40 cm. Na celé jeho dno nám pomocník nahází lopatou přiměřenou porci hnoje, kterou ušlapeme a překryjeme dalším záběrem – tedy zeminou, kterou vyryjeme při vytváření druhého rigolu.

Nenabíráme příliš široké záběry, protože bychom si určitě namohli záda a ramena, ale postupujeme pěkně zvolna po menších částech. Občas práci přerušíme, protáhneme se, napijeme se ovocného čaje a můžeme pokračovat.

Jestli chcete být za hvězdy, poraďte spolupracovníkovi, že práce s lopatou je daleko snazší, když hnůj hází na tu stranu, kde má ruku na násadě DOLE, tedy tzv. na bekhend. Schválně si to předem vyzkoušejte, jak namáhavý je „lopatový forhend“ a je jedno, jestli házíte písek do míchačky, zeminu z výkopu nebo kompost přes prohazovačku.

Uleželý, nejméně 2 roky starý kompost, doporučuji přeházet, aby se nám do záhonů nedostaly hřebíky, celofán, provázky a jiné anorganické předměty, které tam vždycky jsou i když jsme vydali zcela jasné instrukce, co do něj patří a co ne. Dále do kompostu nepatří vytrvalý plevel, který se množí výhonky – např. pýr, protože ten se v kompostu docela slušně namnoží, nemocné nebo škůdci napadené části rostlin (ty raději spálíme) a listy stromů a keřů se silnou nervaturou, jako je třeba kaštan, ořešák nebo habr, protože jejich „žebroví“ se chová stejně jako igelit – netleje.

Při prohazování máme na paměti logický fakt, že čím je prohazovačka více položená, tím větší částice propadávají a naopak. Také profesionální grif, kdy kompost nahazujeme zdola nahoru, takže se přes pletivo převalí dvakrát, není k zahození. Jednak vypadáme jako machři a za druhé se tak nenadřeme.
A při tom všem pracování se nezapomeneme občas pořádně nadýchnout – cítíte vůni podzimu?