Různé relaxační postupy je možné využívat při mírnění řady tělesných obtíží (bolesti hlavy, páteře, apod.) a nahrazovat tak látky tlumící bolest, které jsou často návykového charakteru. Bolest může vyjadřovat nějaký vnitřní konflikt  či může vznikat v důsledku určitých duševních postojů.

Řekněme, že někdo trpí dlouhodobě strachem a zdvíhá při tom ramena. Zdvižená ramena chrání krk před útokem ze stran, což bylo v primitivních podmínkách tlupy pralidí užitečné. V moderní době je to ale zpravidla k ničemu a navíc tak člověk přetěžuje určité svalové skupiny, což se může projevit např. bolestmi krční páteře nebo hlavy. Tělesným napětím se mohou projevovat i nepříjemné  emoční stavy. Jak známo, emoce jsou provázeny tělesnými projevy, např. napětím svalů (zaťaté pěsti), zrychlením tepu i dechu nebo projevy v oblasti trávicího systému. Často si ani neuvědomujeme vazbu mezi svým prožíváním a tělesnými projevy.  Tělesné projevy těchto emocí (například napětí, ztuhnutí svalů až bolest) se jakoby oddělí od situace nebo příčiny, která je vyvolala.. Jednou z možností mírnění bolestivých stavů  jsou právě relaxační techniky. V návaznosti na minulý úvodní článek o relaxačních technikách přinášíme stručné informace o některých z nich.

Autogenní trénink
Termín autogenní trénink pochází z řeckých slov „autos“ sám, „genos“ původ –tedy jedná se o změny jichž je sám člověk původcem, je schopen je sám navodit. Autorem této, v Evropě nejrozšířenější, tréninkové metody založené na relaxaci byl berlínský neurolog a psychiatr J.H. Schultz. V autogenním tréninku využíváme možnost záměrné svalové relaxace k dosažení psychického uvolnění a ovlivnění některých orgánových funkcí.

Autogenní trénink se skládá z nižšího stupně zahrnujícího standardní cvičení s navazujícími intenčními formulkami a složitějšího vyššího stupně ve kterém se pracuje již s řízenou imaginací. V rámci nižšího stupně nacvičujeme v 6 ti krocích:
1. Cvičení tíhy
2. Cvičení tepla
3. Klidný tep srdce, tedy regulaci srdeční  činnosti
4. Koncentrace na klidný dech
5. Regulace břišních orgánů
6. Koncentrace na oblast hlavy

Autogenní trénink můžeme cvičit v leže nebo  v sedě. V počátcích je třeba cvičit v klidné místnosti, kde nás neruší vnější podněty, vhodné je i mírné zatemnění.
V tradičním nácvikovém programu se nacvičuje další krok až po zvládnutí předešlého. V součastných přístupech se objevuje i simultánní nácvik,  kdy se cvičí všechny kroky najednou. Ve stavu uvolnění a relaxace má zvýšenou účinnost sugesce. Této skutečnosti se cíleně využívá použitím individuálních formulek, kterými se cvičící ovlivňuje žádoucím směrem. Formulky by neměly obsahovat zápor, měly by být formulovány kladně. Místo „nebojím se“ bude vhodnější formulka  „jsem odvážný“. Formulka by měla být jasná, kratší, měla by člověku sedět (být ušitá na míru). Je možné využít rytmus a rým.

Po správném cvičení nižšího stupně autogenního tréninku by se člověk měl  nacházet v klidném relaxovaném stavu s uvolněnými údy, protepleným tělem a chladným čelem, nevzrušený, odolný a vyrovnaný. V symbolické podobě Schultz hovořil o tom, že na konci cvičení by člověk měl cítit vřelé srdce a chladnou hlavu.

Vyšší stupeň autogenního tréninku je jednou z technik řízené imaginace,  jejímž cílem může být jak  sebezdokonalování,  tak hlubší sebepoznání. Při vyšším stupni autogenního tréninku si cvičící například klade otázky s očekáváním vnitřních prožitků zpřístupňujících odpovědi z nevědomí. Otázky mohou být orientovány například k různým kategoriím hodnot ( Smysl  života? Co  si přeji? Jak nejlépe využít své schopnosti? Kde je mé místo v životě?)

Zájemcům o nácvik autogenního tréninku lze doporučit knihu Autogenní trénink od Karla Vojáčka (Avicenum, 1988) nebo stručněji v knize  Karla Nešpora.: Uvolněně a s přehledem, relaxace a meditace pro moderního člověka ( Grada, 1998).

                                                                                      PhDr. Erika Gerlová Ph.D.
                                                                                      Ambulance klinické psychologie
                                                                                      Hviezdoslavova 519, 3.p.
                                                                                      Tel.:773533777

Použitá literatura: bude uvedena na konci seriálu.