Letošního roku dvatisícedvanáctého se zima obzvlášť vyvedla. Byla doslova Ladovská. Nejdříve u nás v Jizerkách napadl metr sněhu a potom začalo vanout ze Sibiře. Byl konec ledna a naše maminka zakoupila v akci „last minut“ zlevněný zájezd do Egypta, naplnila ledničku předvařenými jídly na čtrnáct dní  a s kamarádkou odletěla za teplem. Tatínek zatím přikládal pod kotel, do ledničky si chodil na jídlo a do sklepa na víno, ze kterého vyráběl svařák.

Společnost mu dělal kocour Mikeš, na dvoře pes Azor a koza Líza a v králíkárně šest králíků. Ve sklepě se nenápadně zvětšilo společenství myší. Onehdy ráno, když šel nakrmit kozu a psa a králíky zjistil, že mu nejdou odtrhnout dveře od zárubně, no nešly, byly přimrzlé. Sibiřan se přes noc vynasnažil, bylo mínus dvacet pět. Od maminky přišla esemeska, že v Egyptě je nádherně, vzduch třicet stupňů plus,  voda dvacet dva plus a že tráví čas převážně v moři. Po této zprávě začal tatínek do svařáku přidávat rum. Když teplota klesla o další tři stupně, přestěhoval zvířectvo do baráku a do vína zvýšil dávku rumu. Seděl u kotle házel do něj polínka, v koutě v košíku dupali králíci, koza Líza přežvykovala seno, pes Azor dohlížel na dům zevnitř a městečkem pofukoval  Sibiřák. Teplota venku klesla na mínus třicet stupňů.  Dům se začal obalovat ledem, ze střechy visely ledové krápníky, tatínek provedl kontrolu alkoholu.

Maminka poslala esemesku, že dovolená končí a už se vrací domů. Tatínek na základě této zprávy postavil na čaj, přihodil do kotle a zvířátkům sdělil, že už se jim vrací panička.  Teple se oblékl a šel se podívat ven na teploměr. Bylo mínus třicet pět. Přijela doručovací služba PPL a v egyptském koberci dvakrát tři metry, který, jak později řekla maminka byl za hubičku, předala tatínkovi promrzlou maminku, pro kterou teplotní rozdíl šedesáti pěti stupňů byl přece jenom neobvyklý, byť byla otužilá  Jizerčanka.

Tatínek posadil maminku z druhé strany ke kotli, dával jí pít teplý čaj s rumem, obložil ji králíky, koza Líza mamince dýchala za krk a pes Azor jí olizoval obličej. Díky této soustředěné péči maminka během dvou dnů rozmrzla. A hned bylo veseleji. Sibiřák se unavil, sluníčko stoupalo výš a výš, teploměr našel zase cestu nahoru, tatínek mohl doplnit zásoby vína a rumu, zvířátka se odstěhovala zase do svých příbytků na dvoře, maminka uvařila pravý hovězí guláš a hned bylo lépe. A tak jsme přežili zimu.