Naše hůlkování na Jížáku z 15. listopadu 2010 Tisk
Úvod
Napsal uživatel Helena Pecková   
Pátek, 19 Listopad 2010 12:24

Měla jsem den BLBEC. To se občas stane každému a tak jsem se těšila, až vypadnu z práce s batohem, hůlkama, že starosti hodím za hlavu a s partou bezva lidí  budu chodit někde na JM.

Den se však nekonečně vlekl a problémy se kupily. Ani sluníčko dnes nevykouklo. Asi si vzalo dovolenou, unavené po včerejším výkonu, kdy hřálo, jak v létě a válelo se v nebeském kanafasu. Konečně, těsně před pátou , jsem vyběhla  na stanovené místo před kostelem.

Překvapilo mě,že tam nikdo není.Byla minuta po 17. hod. Rychle jsem v umělém osvětlení ze stánků na  farmářském trhu hledala nějakou známou postavu. Nikdo. Že by fakt nikdo dnes nepřišel? Beze mne by určitě neodešly. Okamžitě jsem začala hledat mobil, že zavolám Mirku. Než jsem vylovila tento technický zázrak, ozval se sám. Pak že neexistuje telepatie! Volala Mirka.“ Helenko, ty dnes nepůjdeš hůlkovat?“ Půjdu, ale nikdo tu není. Jsem tu sama“ říkám a přeju si, aby Mirka přišla. Pak se dovídám, že všichni už tu jsou a  stojí u nedalekého stánku s kořením a čekají na mě. Vzápětí se vynořuje z davu kupujících jedna po druhé. Radostně se vítáme. Je nás 7 a  hodláme vyrazit. Přidává se k nám nová  paní a dáváme jí informace o našem hůlkování. Dověděla se o nás a ráda by se přidala. Ptá se, jaké hůlky si má koupit. Slibuje, že 3. týden v pondělí určitě přijde. A ještě jedna zájemkyně. Říká, že chodí s hůlkami již rok a že se k nám příště ráda přidá, chodí zatím sama. Nadšeně souhlasíme a  říkáme, co je důležité. Vzít si hůlky, dobrou náladu a odložit chmury. A to my dodržujeme. O legraci nebývá nouze, říkáme a loučíme se s ní. Konečně vyrážíme.

Projdeme podchodem, pak po panelové cestě a pak do kopečka do pěkné tmy. Světla velkoměsta máme za zády a po obou stranách je les. Je tma a tak hledám v batohu čelovku. Mám jí, jenže nesvítí. V tom se rozsvěcí z naší party 3 čelovky a naše světlušky nám tak svítí na cestu. Povídáme si a jdeme ztichlou krajinou. Všechny si libujeme, jak je to prima, jak nám taková procházka dělá dobře. Než se rozloučíme, děláme plán na příští měsíc. Bude to poslední hůlkování  v tomto roce a tak bude netradiční a tak trochu vánoční.

Chcete se také přijít podívat? Tak 20. prosince v 17.hod. u  kostela na JM.Budu se na vás těšit. HelP