Pohyb je výsadou života. Hýbe se všechno co dýchá, dokonce i kytičky – že nevěříte? Tak se podívejte na pole slunečnic, nejlépe ráno, v poledne a večer. Říká se tomu heliotropizmus (otáčení se za sluncem) a umí to naprosto všechny.

Také masožravé rostliny vám dokážou, že mám pravdu a některé jsou při lovu velmi rychlé. Už vás někdy napadlo, proč rod masožravek chytá hmyz? Mně ano a tak jsem se nechala poučit – opět, jako všechno v přírodě, to má velmi logický důvod. Tam, kde tyto rostliny běžně žijí, je v půdě nedostatek dusíku, tak si vylepšují jídelníček mouchami, Adélky jedny.

Ale pohyb zvířat je přece jen o něčem jiném. To, jak se pohybují, jim káže příroda. Jejich tělesná stavba a prostředí, ve kterém žijí, z každého tvora na Zemi vyselektovaly bytost dokonale přizpůsobenou svým možnostem. Jen člověk se posadil na židli k počítači nebo do křesla k televizi sám… a hned je vidět, že se nám to moc nepovedlo

A čím začneme? Přece mými milovanými pejsky.

Každé plemeno psa bylo vyšlechtěno k nějakému účelu a všechny mají u svého zrodu vlka. Ano, čtete dobře, bernardýn nebo čivava, jejich praprapradědeček lítal po lese a za úplňku vyl na měsíc.

Důvody, proč byla ta která rasa člověkem vytvořena, se dobou mění. Zatím co původní plemena byla využívána hlavně pro lov, střežení obydlí nebo dobytka; jejich vzhled a velikost tomu ještě dnes odpovídají, byli později psi šlechtěni i k jiným než pracovním účelům.

Vlk, neboli šelma psovitá, je nádherně pohybově vybaven a bohudík, naprostá většina šlechtitelů a tvůrců nových plemen psům ten úžasný pohyb ponechala.
Nejpřirozenější pro psa je klus. Tlapky se střídají v pravidelném rytmu, vždy jedna přední a jedna zadní na opačné straně těla. Klus může být dlouhý nebo krátký, vždy vychází ze zadu; zadní nohy jsou pro psa něco jako motor pro auto, a jeho dokonalá pravidelnost zaručuje, že pes dokáže uběhnout v pravidelném tempu opravdu úctyhodný počet kilometrů. Pravda, pekinéze by si člověk jako průvodce na jogging asi nevzal, ale jakékoliv plemeno s delšíma nožkama nás bude při běhu parkem ochotně následovat.

Někdy pejsek neběží klasickým klusem, ale posunuje se „mimochodem“. Mimochod je pohyb vpřed, při kterém se přední a zadní tlapky nestřídají v pravidelném intervalu – pravá přední, levá zadní, ale pejsek se posunuje tak, že pravou přední následuje pravá zadní a pak jde dopředu zase celá levá strana psa. Je to pohyb pro psovitou šelmu velmi netypický, takhle se pohybuje spíš velbloud než pes a je pravdou, že mimochod můžeme vidět většinou u psů tlustých, starých nebo nemocných.

Rychlejší než klus je cval. Vlci cval používají v okamžiku, kdy je kořist nablízku a oni jí musí dohonit. Cval má opět několik variací; tomu nejrychlejšímu se říká trysk a psovitá šelma tak může běžet jen poměrně krátkou dobu. Ovšem rychlost trysku u některých psů, třeba u anglických chrtů greyhoundů, je obdivuhodná.

Krok je psovitou šelmou nejméně využívaným pohybem. Většinou slouží jako „předehra“ ke klusu nebo jej můžeme vidět u psa, který doprovází pomalého člověka.
Tak prosím vás, až zase půjdete s pejskem na procházku, jděte tak rychle, aby mohl na vodítku klusat. Předvede vám, jak je v tom dobrý.