Dne 20.7.1969 dovršila mise Apollo 11 své poslání a lunární modul Orel úspěšně přistál na Měsíci. Tato událost se stala právě v červenci před čtyřiceti lety. Věnujeme jí dnešní článek  v naší sérii  „Rychleji a dále“,  protože je činem, kde se člověk , vzhledem k zemi, pohyboval doposud nejrychleji a dostal se prozatím nejdále od Země, navštívil nejbližší planetu a dokázal se ve zdraví na Zemi vrátit.

To léto jsme misi Apolla 11 sledovali již pátý den s velkým napětím. Neustále se zdokonalující televize dělala co mohla, odvysílala start, který byl 16.července,  přenášela záběry ze života ve velitelském modulu, záběry na vzdalující se Zemi  a vrchol vysílání byly záběry na sestupujícího Neila Armstronga na povrch Měsíce. Celý svět tyto první kroky v přímém přenosu sledoval a poslouchal konverzaci mezi astronauty a řídícím střediskem v Houstonu. Byli jsme nadšeni. Ano, je tomu již čtyřicet let, kdy lidská noha poprvé stanula na jiné planetě.

O celém programu Apollo bylo během uplynulých čtyřiceti let mnoho napsáno a publikováno, z Měsíce bylo dovezeno šesti úspěšnými výpravami mnoho desítek kilogramů vzorků  hornin a dodnes se dovezená hmota zkoumá. Apollem 17 program výzkumu Měsíce skončil, jak jsme již předeslali, šest výprav na Měsíci přistálo, Apollo 13 mělo technické potíže,  tak Měsíc jenom oblétlo a v nouzovém režimu se vrátilo na Zemi.

Podívejme se nyní na let Apolla k Měsíci  z hlediska našeho pohledu „rychleji a dále“. Měsíc, jak již staletí víme, se pohybuje kolem Země v průměrné vzdálenosti 384 400 km, můžeme klidně říci z pohledu pozemšťana, že je tak daleko, či vysoko. Doposud se nikdo z pozemšťanů dál od Země nedostal, i když je tomu již čtyřicet let. Také rychlost pohybu je zajímavá, samozřejmě vůči Zemi. Abychom se dostali na oběžnou dráhu Země, musí stroj, se kterým  se o to pokusíme, získat v závěrečné fázi startu rychlost 7,9 km/sec., přepočteno na hodinovou rychlost v kilometrech je to 28 440 km/hod. Úžasné, v atmosféře není možné takovou rychlost vůbec uskutečnit. Když se Apollo v první fázi startu dostalo na oběžnou dráhu, letělo touto rychlostí.  Další fáze startu znamenala zrychlení na rychlost vyšší než 10 km/sec.,která umožnila lunárnímu komplexu se přiblížit k Měsíci, ale nebyla zase tak vysoká, aby se vesmírná loď odpoutala z gravitačního vlivu země. Tato rychlost, přepočtená na rychlost hodinovou je vyšší než 36 000 km/hod. Doposud žádný stroj s člověkem na palubě neletěl rychleji.

Celý program Apollo ale stál ohromné peníze. Při současných potížích světa a to jak klimatických, tak finančních je potřebné řešit mnoho jiných problémů, aby lidstvo v budoucnu vůbec přežilo a na výzkum Měsíce a dalších planet sluneční soustavy pomocí letů s lidskou posádkou není dost prostředků. Takže na další rychlostní a vzdálenostní rekordy si ještě nějakou dobu počkáme.