Říká se, že voda je kolébkou života na Zemi, z vody prý vyšly všechny formy života a některé se do ní zase vrátily… To by mně moc zajímalo, proč. Jedná se třeba o sympatické delfíny, kteří pár století pobíhali po břehu jako něco mezi prasátkem a psem.

Jednoho dne moje vždy trochu spirituálně založená maminka zašla k jedné paní, která se zabývala výkladem karet. Po návratu mi nadšeně vyprávěla, co všechno se dověděla. Že se ptala i na mě a paní jí sdělila velmi milé informace. Maminka si mnula ruce, jak karty její drahé dceři přejí. Že ji čeká úspěšná kariéra a bohatství. Ptala se i na to, kdy z ní udělám babičku. Kartářka odvětila, že s dítětem si počkám, že mě nejdříve čeká úspěšná kariéra. Asi za měsíc jsem zjistila, že jsem těhotná. „Pane jo,“ pomyslela jsem si. „V prváku na vejšce… To byla teda krátká kariéra!“

Veškerý pohyb je fascinující a je úplně jedno, jestli je to promyšlený „step by step“ outloně váhavého nebo cval naší nejrychlejší kočkovité šelmy – geparda.
Minule jsme začali kytičkami, tak vám přidám ještě jedno moudro – geotropizmus je schopnost rostlin růst nadzemní částí vzhůru, ke slunci, a kořeny směrovat k zemskému jádru… Taky dobrý…