V minulé části jsme skončili v Björklidenu, ale než pojedeme dál, popíšeme si jezero Torneträsk.

Nachází se v kraji Norrbotten v Laponsku na severu Švédska. Jezero bylo dotvořeno vnitrozemským úbočním ledovcem v tektonické kotlině. Má rozlohu 330 km². Je 70 km dlouhé a maximálně 9 km široké. Dosahuje maximální hloubky 168 m. Leží v nadmořské výšce 342 m. Tak tolik Wikipedie. Z rozhledů a mapy víme, že z okolních kopců směřuje do jezera spousta říček a potoků. Z jezera odtéká řeka do Baltického moře. Jezero má nádherně čistou vodu a skalnaté břehy. Podél jeho jihozápadní části vede silnice E10 a současně také železnice, která končí v Narviku.

Den devátý

Odjíždíme z Björklidenu za mírného deště v 11 hodin. Míříme po silnici E10 k norské hranici a pomalu stoupáme. Ráz krajiny se s narůstající výškou mění. Ubývá vegetace a vynikají skaliska. Míjíme poslední švédské městečko Katterjokk a příhraniční osadu Riksgräsen, a již je hraniční přechod do Norska. Svítí nám zelená a tak 7.7.2013 ve 12:01 hodin vjíždíme do Norska.

 Vjíždíme do Norska

Domluvili jsme se na změně plánu, a to tak, že Harstad na Vesterálech zatím vynecháme a pojedeme ještě severněji a zkusíme protnout 70. rovnoběžku, to je tak na úrovni města Troemso.

Po přejezdu norské hranice začíná silnice pomalu klesat a zase se objevuje vegetace, a to tím vyšší, čím blíže jsme k mořské hladině. Lepší se počasí.

Přijíždíme k Ofotfjordenu, kde se E10 nakrátko spojuje s E6, aby se v městečku Bjerkvik opět rozdělily. E10 pokračuje na Vesterály a Lofoty a E6 se otáčí na daleký sever, kde končí až v Kirkenes, 8 km od ruských hranic.

  Most Rombaksbrua přes záliv Ofotfjordenu poblíž Narviku

Z Bjerkviku tedy pokračujeme po E6 na sever a budeme se snažit ztéci 70. rovnoběžku.

 Po E6 na sever

Téměř se to podařilo u vyhlídky Odden na Lyngen fjord. Kocháme se nádherným panoráma. Vyhlídka má souřadnice 69,59˚N a 20,42˚E.

 Pohled na Lyngenfjord

 Pohled na Lyngenfjord

Za vyhlídkou se silnice točí na jihovýchod podél Kátfjordenu (záliv Lyngenfjordenu) a vzdaluje se od 70. rovnoběžky, tak ještě chvíli jedeme, zda tam není nějaké pěkné místo k táboření, ale nakonec obracíme zpět. Zastavujeme na odpočívadle u Storfjordenu naproti poloostrovu Sandvika.

 Večer u Storfjordenu

Slunce se blíží k horám naproti a začíná příliv. Pak přijdou mraky. Z půlnočního slunce zase nic není a příliv jaksi ke svému maximu nespěchá, tak pokračujeme až na zařízené odpočívadlo u městečka Storfjordu, na začátku stejnojmenného fjordu, kde se utáboříme na noc. Začíná pršet. Probudím se ve dvě hodiny v noci (je zataženo, ale světlo), a vidím konečně úplný příliv. Prší. Dnešního dne jsme ujeli 386 km.

Den desátý.

Ráno okolo sedmé hodiny zamířím na místní sociální zařízení a potkávám člověka s bradkou v ozdobné čepici v modrém oděvu s vyšívanými rukávy, který právě směřuje opačným směrem ke svému tábořišti kousek za námi (to byl malý stan - áčko, Citroen Berlingo a bidlo s finskou vlaječkou a ještě s jednou vlaječkou, kterou jsem neidentifikoval). Pozdravili jsme se, prohodili pár slov v angličtině o počasí, a na můj dotaz, jak bude zítra, mávl neurčitě rukou, že neví. Následně jsem sdělil Jitce, že jsem potkal asi nějakého finského Turka na cestách, ale to jsem neměl říkat. Jitka okamžitě rozpoznala pravého Sámu (či Laponce). Chtěla za ním běžet a udělat rozhovor, ale zalezl do svého stanu, kam se již nikdo další nevešel. Tolik o mimořádných setkáních.

Ráno si dáváme v sámské prodejně suvenýrů kávu a odjíždíme do Harstadu na Vesterálech. Počasí ukázalo své lepší já. Část této etapy volíme po místní silnici č. 825 podél Gratangen fjordu a Astafjordenu až k překrásnému mostu přes úžinu Tjeldsunden, kterým se dostanete na Hinnoyu, hlavní ostrov Vesterál.

 Astafjorden

 Přes Tjeldsundbru na Hinnoyu 

Kemping se nachází před Harstadem na výběžku do Vägstfjordenu. Je docela větrný den, a už zase pršelo. Přijeli jsme včas. Kemping není velký a trochu později se začal plnit karavany tak, že to vypadalo jak na výstavě těchto vozů. V noci fučelo a pršelo. Tachometr nám dneska ukázal 256 ujetých kilometrů.

 Kemping Harstad

Protože není hezky, tak místo poznávání okolí Harstadu, popíšu placení mýta. V Norsku. Je známo, že Norové si od turistů rádi nechají zaplatit kde co. To se týká zejména automobilové dopravy. Hlavní tahy, kromě průjezdu některých tunelů a zajímavých měst, jsou bez poplatků. Ale, zajedete-li do míst nějaké přírodní zajímavosti, nebo turisticky atraktivního města či místa, narazíte buď na staženou závoru, nebo na automatický mýtný systém zvaný AUTOPass. Závora je jasná, tam to vyřeší buď mince, nebo platební karta. Vhodíte-li mince, nebo vložíte kartu, zvedne se, automat vám dá účet a jedete dál a nic již neřešíte. Také můžete jet po zpoplatněné silnici, která nemá závoru, ale je označená, a na konečném parkovišti to zaplatíte všechno najednou a dál již nic neřešíte.

Automatický mýtný systém, pokud v něm nejste zaregistrovaní, vám může zkomplikovat život. Začátek zpoplatněného úseku je označen značkou AUTOPass a kousek za ní bude na sloupu, nebo na rámu přes silnici kamerový systém, který vás neomylně nafotí, zapíše čas a datum vašeho průjezdu. Vy následovně máte možnost zastavit na nejbližší označené čerpací stanici a tam mýtné zaplatit. Také nemusíte, ale jste již v systému, který časem začne vaše neuhrazené mýtné vymáhat a to s pokutou a příslušnými náklady. Na webu Norge.cz jsem nalezl v části „autodoprava v Norsku“ návod, jak se zaregistrovat do systému AUTOPass. Není to složité, musíte mít platební kartu a povoleny internetové platby. Na stránce AUTOPassu si zaregistrujete platební kartu, zadáte RZ svého automobilu a období pro které bude tato registrace platit a svůj mail. Systém vám z účtu strhne 1 NOK. Potom to funguje tak, že při prvním průjezdu automatickou mýtnou bránou vás systém zaregistruje a strhne vám zálohově 300 NOK. Z této částky jsou vám odečítány další průjezdy zpoplatněnými úseky. Systém po ukončení zaregistrovaného období do 80 dnů provede vyúčtování a finanční vyrovnání.

Teď v říjnu, co píši tuto reportáž, přišlo na můj mail podrobné vyúčtování. Jsou v něm uvedeny všechny průjezdy, datum, čas a cena. Pohybovali jsme se po Norsku 14 dní a automatické mýtné stálo 198 NOK, což mi nepřišlo mnoho.

V další části vyrazíme na nejsevernější ostrov Vesterálů; Andoyu.

Luboš Mašek, Smržovka