V minulé části jsme skončili v Gullviku, přespali a dnes pokračujeme.

Den šestý

Vzhledem k tomu že Gullivik se nachází na 63. rovnoběžce, v této letní době tam již skoro není noc. Slunce se schovalo kousek pod obzor po 23. hodině a vylezlo zřejmě někdy okolo druhé ranní, protože ve čtyři hodiny již bylo relativně vysoko. Úplná tma nebyla vůbec. 

Vstali jsme v 6 hodin a v půl osmé vyjíždíme směrem na město Jokkmokk k polárnímu kruhu ve vnitrozemí, kde máme vytypovaný kempink. Silnice pokračuje 100 km do města Umea, dále Skelleftea, dále Pitea. Tam odbočujeme do vnitrozemí k již zmíněnému městu Jokkmokk. Jedeme lesní oblastí, kde se nadmořská výška pohybuje mezi 29 a 100 m, osad ubývá, průmyslu také, ale přibývá komárů. Na jedné zastávce jsem venčil pejsky a než jsem na sebe stačil nastříkat repelent dostal jsem asi 50 boďanců.

Po 528 km přijíždíme k severnímu polárnímu kruhu v oblasti Jokkmokku. Nachází se zde parkoviště, jednoduchý kempink, ale i s el. proudem a záchody. Na ostatní vymoženosti lze zapomenout. Dále zde je buffet, butik a kavárna. Taky již tady není tolik komárů.

 Severní polární kruh

Polární kruh má vystavěnou kamennou mohylu s lavičkou okolo a rovnoběžka je vyznačena velkými nabílenými kameny.

  Mohyla polárního kruhu

Kolem na tabulích  v několika jazycích je astronomický výklad o jeho nestálosti vzhledem k výchylkám Země. Dozvíte se tak, že polární kruh vlastně není rovnoběžná kružnice, ale docela klikatá čára, která v rozmezí tisíciletí kličkuje v pásu 154 km širokém. GPS stanovujeme souřadnice polárního kruhu na 66˚ 31̍.

Ujeli jsme od začátku cesty 2957 km. V bufetu lze koupit certifikát, či nálepku na auto, nebo tričko s arktickou tématikou. Nás ale zaujala ještě jedna věc: než jsme vybrali místo k zaparkování auta, nasbírali jsme plnou čepici křemenáčů.

  Křemenáč na polárním kruhu

Ještě cena kempu: s proudem 150 SEK, bez proudu 100 SEK.

Než budeme pokračovat v cestě, zmíníme se o další zajímavosti na silnicích ve Švédsku, a to jsou benzinové pumpy. Dvě skutečnosti, na které nejsme z Česka zvyklí: 1. Pumpy na pohonné hmoty se téměř nevyskytují přímo u dálnice, či silnice. Většinou k nim musíte někam odbočit. 2. Čím více na sever jsou pumpy bez obsluhy, zcela automatizované, na platební kartu. Trochu podobné jako bankomat. Zastrčíte kartu, navolíte stojan, vyndáte kartu a můžete natankovat. Potom opět zastrčíte kartu a vyjede účtenka. Jednoduché, ale když jsme takto tankovali poprvé, museli jsme si to nechat vysvětlit od jednoho ochotného Švéda.

Den sedmý, osmý a devátý

Ráno odjíždíme do Jokkmokku, kde stavíme a jdeme si prohlédnout zajímavosti a navštívíme také místní trh. Protože je teprve 9 hodin ráno, jsme první zákazníci. Zatím je zde stánek suvenýrů a stánek doplňků k oblečení. Jitka si vybere pěknou pletenou vlněnou čepici, a jako první zákaznice toho dne dostane slevu 50 SEK.

Jokkmokk je menší město v kraji Norrbotten na severu Švédska. Toto laponské město leží těsně za polárním kruhem a jeho jméno je odvozeno ze sámského výrazu pro ohyb řeky. Někdy se uvádí, že je vstupní brannou do Laponska. Každoročně první čtvrtek v únoru se zde pořádá Jokkomokk Market, který má již více než 400 letou tradici. Kromě trhů se zde konají různé koncerty a výstavy. Během festivalu se může teplota pohybovat i pod mínus 40° C. Ve městě je také muzeum sámské kultury Ájtte. Jsou zde též dva kostely, starý a nový, oba jsou celodřevěné, patřící švédské církvi (luteránské).

Odjíždíme z Jokkmokku. Několik kilometrů za městem se po silnici potulují tři sobi. Jednoho se podaří vyfotit.

  Sob u silnice

Pokračujeme dále na Gallivare, Kirunu a končíme v kempinku Bjorkliden na hranici Abiska u jezera Torneträsk. Od polárního kruhu jsme severněji o 390 km.

Dle literatury patří národní park Abisko mimo jiné k oblastem, kde málo prší. V našem případě to moc neplatilo. Ze tří dnů pobytu nám pršelo dva dny. Kromě této povětrnostní „anomálie“, je tato oblast nádherná. Nabízí se zde velké množství aktivit, turistika, cyklistika, ráj pro botaniky, malíře a fotografy. V Bjorklidenu mají také golfové hřiště. V zimě možnosti sjezdového lyžování na okolních horách, Torneträsk zamrzá a rozšiřuje možnosti zimního sportování.
 
 Pohled naTorneträsk

Absolvovali jsme zde dva pěší výlety: do hor k vodopádům a druhý po pobřeží jezera.

 
Kemping patří k dobrým standardům s úplným vybavením a dobrou cenou. Cena byla 250 SEK/noc.
 

 Kemping Björkliden u jezera Torneträsk

V Abisku v místním supermarketu pořídíme menší nákup, kde konstatujeme, že ceny v tomto druhu obchodů nejsou nijak závratně vyšší než u nás. Zato nafta tady výrazně stoupla a to na 15.43 SEK/litr. To je o 1,40 SEK více proti předchozím tankováním.

V dalším pokračování přejedeme do Norska a tam dále na sever.

Luboš Mašek