DOLOMITI SUPERSKI – SELLA RONDA |
Cestování | |||
Napsal uživatel Zlatka Popelková | |||
Sobota, 27 Březen 2010 09:25 | |||
Před pár dny jsme s kamarádkou Simonou vyjely na lyže do Dolomit. Jely jsme s cestovkou na čtyři dny – na takové seznámení s oblastí kolem masívu Selly. A nelitovaly jsme. Pro mnohé náruživé lyžaře je tato oblast známá, ale kdo ji ještě nenavštívil, měl by se tam alespoň jednou podívat. A kudy? Stále na jih, na Bolzano a pak již údolími podle toho, kde se ubytujete. My jsme bydlely v městečku Pozza de Fassa, v malém hotýlku. Co bylo naším hlavním přáním? Objet si masív Selly soustavou lanovek, sjezdovek a vleků cestou zvanou Sella Ronda. Nejdřív jsme si ji nastudovaly na internetu, kde jsme se dozvěděly, že měří asi 40km, měly bychom na ni ráno vyjet co nejdříve a vracet se tak, abychom stihly všechny lanovky do našeho cíle. Někdo ji projede za čtyři hodiny sportovním stylem, někdo s obědem a focením na to potřebuje hodin šest. A tak jsme si to zažily „na vlastní kůži“. V údolích kolem Selly je několik městeček, kde můžete na Rondu nastoupit. Již jejich jména zní lyžařskému uchu známě: Arabba, Corvara, S.Cristina, Campitello, Canazei…. Lanovky či vleky vás vždy vyvezou z údolí /kolem 1500m n.m./ až na horské louky a sedla /až 2400m n.m./. Několikrát za jízdu proto můžete vystřídat i různé druhy sněhu dle teploty v určité nadmořské výšce, chladný vítr nahoře a teplé závětří v údolích. Protože vystřídáte za den několik zimních středisek, musíte si koupit skipas /permanentku/ Dolomiti Superski. Je sice dražší, ale zahrnuje všechny druhy lanovek od Pomy a vleků, přes dvou, tří, čtyř a šestimístné lanovky až po „vajíčka“ a „vagonky“ na nejvyšší vrcholy. Pas platí ve 12. ski resortech a zahrnuje 1200km sjezdovek! Pozor, nedá se ale koupit v každé pokladně, to si každý musí ve svém městečku zjistit sám. S takovým skipasem už je lyžař maximálně volný a může si jezdit jako v lyžařském ráji. A tak jsme nejen objely Sella Rondu, ale pokaždé jsme ještě stihly poznat nějakou novou oblast poblíž. Nezapomenutelné byly dlouhé sjezdy do údolí, sjezdovky mezi skalami a borovicemi a výše už jen bílé moře sněhu pod modrou oblohou. Splnil se nám i tajný sen – stihly jsme i vyjet lanovkou na vedlejší vrchol Marmolady Punta Rocca 3269m n.m. a sjet si odtud dolů. Lyžařský pánbůh nám přál. Lanovky jezdily, přípoje skibusů též /pozor! v sobotu jich jezdí velmi málo/ a tři dny z našich čtyř svítilo slunce jako na prospektech! Co ještě dodat? Někdo jezdí s batůžkem, ale není to nutné. Všude najdete stylová občerstvení s výběrem jídel, či jen specialitek jako sladké “bombardino“, či „kalimero“. Mapy středisek jsou k dostání u každé lanovky, též orientační tabule se jmény sjezdovek a městeček. Trať Sella Ronda je značena barevně – pro jeden směr oranžově a pro opačný zeleně. A pro zajímavost – doma si zadejte do vyhledávače Dolomiti superski a po vyplnění čísla skipasu se dozvíte, kolik km jste ujeli, na kolika lanovkách i jaké převýšení jste absolvovali. A to nejen celkově, ale i po jednotlivých dnech. Až nad fotkami a psaním tohoto článečku si uvědomuji, že jsem do této oblasti chtěla jet jen jednou a pak zase poznat nějakou jinou. Ale teď si tím nejsem tak docela jistá…
|