A zima je tady. Až se skoro zdá, že jsme si toho tepla moc neužili, no považte – březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem, studený máj – v stodole ráj, Medardova kápě - 40 dní kape, svatá Anna – chladna z rána… A je tu sv. Martin na bílém koni.

V listopadu  si můžeme připravit jámy pro jarní výsadbu stromů a keřů, pořádně prolijeme jehličnaté dřeviny, aby nám přes zimu neuschly a hrabeme, hrabeme a hrabeme listí. Lisí musíme shrabávat průběžně (tedy tam, kde máme víc než jednu metrovou břízku), nečekáme, až spadne všechno. Listí totiž ve vlhku brzo hnije a když vlivem ranních mrazíků přimrzne, vytrháme si s ním při hrabání i kusy trávníku.

Docela se mi osvědčilo přejet v těchto dnech zahradu sekačkou – do koše se spolu s trávou nahrne i rozsekané listí. Abych nezapomněla – když si budete pořizovat novou sekačku, nehleďte pouze na cenu a výkon, ale i na možnost nastavit si výšku rukojeti. Nebudete se muset při sekání hrbit jako velbloud nebo cupitat zahradou po špičkách.

Většinu listí můžeme dát do kompostu. Z měkkých listů lípy nebo jabloní si můžeme založit listovku, což je výborná zemina vhodná pro výsevy nebo jako příměs do těžkých půd. Zvláštní pozornost věnujeme listí, které shrabeme pod stromy nemocnými nebo napadenými škůdci , např. klíněnkou jírovcovou. Tyto listy musíme pálit nebo je pytlovat a nechat odvézt do spalovny.

Na hrabání listí jsou nejlepší větší, těžké hrábě s hustými zuby. Při hrabání je dobré občas vyměnit ruce, tedy přehodit dlaně na násadě, abychom nepracovali ve stále stejně zkroucené poloze, ale protáhli se pěkně rovnoměrně. Je ovšem bezpodmínečně nutné mít kvalitní hrábě s hladkou a správně dlouhou násadou.

V listopadu také svážeme kultivary jehličnanů provazem, abychom zabránili jejich rozklesnutí vlivem napadaného sněhu a  přikryjeme růže a citlivější trvalky chvojím, aby zbytečně brzy na jaře nenarašily.

V listopadu si sedneme do pohodlného křesla ke krbu a na čtení si vybereme knížku o zahradní architektuře. Doporučuji takovou, která má hodně krásných obrázků.