Září je nejbarevnější měsíc v roce. Pokud je suchý rok, v září začíná žloutnout listí a bohužel i trávník. Důkladná zálivka může na pár týdnů pomoci, ale málo platné, podzim je tady. Trochu nám to vynahradí obrovská úroda, kterou sklízíme…  Na kolečku odvážíme metráky zeleniny a ovoce a naše jediná starost je ta, co s tím bohatstvím uděláme.

Neméně důležitá je naše schopnost správně kolečko použít. Možná, že si to neuvědomujeme, ale špatně naložené kolečko je vizitka našeho amatérství, protože profesionál dobře ví, že naložit náklad na tu část, kde je bantamové kolečko je jedině správné. Kdo naskládá většinu nákladu na opačnou stranu, tedy k rukojetím, je „bluma“ a dobře mu tak. Proč bychom se měli dřít, když vozit náklad je tak snadné? Samozřejmě, že se ke kolečku stavíme jako ke všemu, co zvedáme ze země – tedy pokročíme jednou nohou kupředu, podklesneme v kolenou, uchopíme rukojeti a s rovnými zády se zase vztyčíme.

Některé záhony, ze kterých jsme sklidili úrodu, je potřebné zbavit zbytků rostlin, plevele a trochu je zkultivovat. Na takovou práci jsou nejlepší rycí vidle. Mají čtyři až pět hrotů a od klasických vidlí se liší tím, že vypadají jako kříženec mezi rýčem a vidlemi. Je to nářadí veskrze užitečné a já si bez něj nedovedu podzimní práce představit. Jejich hladká násada, stejně tak jako násada rýče, musí dosahovat od naší prsní kosti k zemi. Při přerývání záhonu nikdy nepoužíváme hrubou sílu– tedy vidlemi nepáčíme, ale spíše si nabereme menší záběr a pak můžeme zeminu dobře protřepat a tím jí zbavit vytrvalých plevelů.

V září také prořezáváme peckoviny a drobné ovoce – bobuloviny. U keřových rybízů a angreštů necháme 5 – 7 nových výhonů a zbytek vyřežeme otočnou pilkou nebo vystříháme přímo u země zahradnickými nůžkami. Stromkový rybíz ošetříme podobně, jako stromy – odstraníme všechny poškozené a nemocné větvičky a prosvětlíme korunku. I práce s nůžkami má svá pravidla. Maximálně využíváme tzv. páky. Levou rukou větev napružíme, rozevřené nůžky nasadíme u patky a střihneme. Tlusté výhony odstraníme raději pilkou. Nikdy nesmíme zapomenout, že řez nebo střih vedeme v místě větevního kroužku, to je to místo, kde nápadně ztluštělá větvička přisedá ke kmeni. Tam je totiž umístěno nejvíce hojivých pletiv a tak se rána dobře „zavalí“a nezpůsobí stromku vážnější potíže.

Stejně, jako dbáme na správné odstranění větví, nezapomeneme při práci na občasné spuštění a protřepání rukou. Tím se nám dlaně a prsty opět prokrví a my můžeme spokojeně pokračovat v našem zářijovém pracování.